IFA

30.4.2025- The Link between Violence to People and Animals, IAHAIO

                  Spojení mezi násilím k lidem a násilím ke zvířatům, IAHAIO

doba trvání : 1,5 hodiny

začátek: 16.00

poplatek : zdarma

typ: on-line workshop

jazyk: angličtina

registrace účastníků: otevřena

link:Webinars | IAHAIO

Shrnutí

The Link Between Violence to People and Animals

Souvislost mezi násilím na lidech a zvířatech

webinář IAHAIO

Marie-Jose Enders Slegers, Phil Arkow, Janine Jansen, Riane Haaijima

30. dubna 2025 se uskutečnil volně přístupný webinář mezinárodní organizace IAHAIO na téma Souvislost mezi násilím na lidech a zvířatech. Webinář se skládal ze tří vzájemně souvisejících prezentací.

V první prezentaci The dark side of the animal bond (Temná stránka pouta mezi zvířetem a člověkem) hovořil Phil Arkow z USA o zneužívání a týrání zvířat a jeho souvislosti s násilím na lidech. 

Phil Arkow je koordinátorem organizace National Link Coalition, která se zaměřuje na propojení mezi násilím na lidech a zvířatech. Organizace poskytuje vzdělávání a podporu profesionálům v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a ochrany zvířat s cílem identifikovat a řešit případy násilí a zanedbávání. Více informací o činnosti National Link Coalition naleznete na jejich oficiálních stránkách: https://nationallinkcoalition.org/.

Týrání zvířat je pokládáno za potenciální indikátor a ukazatel možného budoucího zločinu. Zvláště v případech, kdy dochází k týrání zvířat dětmi může tato skutečnost poukazovat na poruchu chování, kterou tvoří skupina behaviorálních a emocionálních problémů charakterizovaných neúctou k ostatním. Děti s touto poruchou chování mají potíže dodržovat pravidla a chovat se společensky přijatelným způsobem. Chování dětí s touto poruchou může být nepřátelské a někdy i fyzicky násilné. Neznamená to však, že děti, které se dopustily týrání zvířat musí nutně dospět v násilnické osoby s kriminálními sklony. 

Osoby dopouštějící se domácího násilí často zneužívají domácí zvířata k vydírání svých obětí výhružkami, že zvířeti ublíží či ho zabijí, pokud jim oběť nebude po vůli, pokud je opustí. Často dochází také k úmyslnému zraňování zvířete či k jeho zabití.

V USA, Kanadě, Nizozemí, Velké Británii, Austrálii a Španělsku již existují azylové domy pro oběti domácího násilí, většinou týrané ženy s dětmi, kam si tyto osoby mohou vzít své domácí zvíře či zvířata a kde jim je poskytnuta pomoc.

V prezentaci zaznělo, že je nutné trénovat veterináře, aby rozpoznávali a hlásili podezření na týrání zvířat (například člověkem způsobená poranění zvířat). V roce 2015 začal s touto praxí Nový Zealand, v roce 2016 se připojilo Skotsko. Mezi profese další profese kromě lékařů, učitelů, sociálních pracovníků a policistů, které by měly hlásit podezření na týrání osob či zvířat, patří kosmetičky, kosmetici a dentisté. 

Autor prezentace se následně zaměřil i na problematiku vztahů mezi zvířecími společníky a seniory. Není pochyb o tom, že soužití se zvířetem může mít pro seniory řadu pozitivních efektů. Výzkum ukazuje, že vlastnictví domácího mazlíčka může pomoci zpomalit kognitivní úpadek a snížit riziko demence u starších dospělých.

Další studie naznačují, že péče o zvíře může zlepšit fyzickou aktivitu, snížit stres a pocit osamělosti a přispět k lepší kvalitě života seniorů . Například studie publikovaná v Journal of Aging and Health zjistila, že senioři, kteří vlastní domácí zvíře, mají nižší míru osamělosti a vyšší úroveň sociální interakce.

 Je však také důležité zmínit problematiku zanedbávání péče o zvířata u seniorů, která může být důsledkem poklesu kognitivních schopností, finančních potíží nebo sociální izolace.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Veterinary Science popisuje případ starší osoby trpící syndromem hromadění zvířat, která zemřela v důsledku zanedbané péče a byla následně nalezena ve svém domě, kde její psi přežívali bez dozoru . Tento případ ilustruje, jak může kombinace kognitivního úpadku a sociální izolace vést k tragickým důsledkům nejen pro člověka, ale i pro zvířata.

Další studie ukazuje, že osoby s tendencí k hromadění zvířat často trpí psychickými poruchami, jako je demence, schizofrenie nebo deprese, a často si neuvědomují, že jejich chování je škodlivé pro zvířata, o která se snaží pečovat ResearchGate 

Senioři s tendencí k hromadění zvířat mohou také finančně strádat a zanedbávat péči o sebe samé, protože věnují všechny své finanční prostředky na zabezpečení stravy a péče o zvířata. Je tedy nutná nikoliv kriminalizace podobných případů, ale pomoc organizací s  péčí o zvířata, denní režim seniorů i pomoc s umísťováním nadměrného počtu zvířat v domácnosti.

Z prezentace Phila Arkowa vyplývá, že zneužívání zvířat nelze vnímat jako izolovaný problém, ale jako součást širšího vzorce násilného chování, který často zahrnuje i zneužívání dětí, seniorů či partnerů.

Zvláště důležité je věnovat pozornost zranitelným skupinám, jako jsou děti a senioři. U těch druhých je třeba nejen podporovat benefity soužití se zvířetem, ale také citlivě reagovat na situace, kdy péče o zvířata přerůstá schopnosti jedince – ať už z důvodu zdravotního stavu, psychických poruch nebo sociální izolace.

Prevence násilí a zanedbávání proto vyžaduje mezioborovou spolupráci – zapojení pracovníků sociálních služeb, zdravotníků, veterinářů, ale i široké veřejnosti. Rozpoznání rizikových signálů může zachránit život nejen člověku, ale i zvířeti.

Jak připomněl Phil Arkow:
„Když jsou týrána zvířata, jsou ohroženi lidé. Když jsou týráni lidé, jsou ohrožena zvířata.“

Druhou prezentaci přednesla prof. Janine Janssen, PhD. Věnovala se v ní věnovala konceptu „Animal Cultural Criminology“, který zkoumá kulturní a kriminologické aspekty vztahu mezi násilím na zvířatech a lidech. Tento přístup zdůrazňuje, jak kulturní normy a hodnoty ovlivňují vnímání a zacházení se zvířaty, a jak tyto postoje mohou souviset s násilným chováním vůči lidem. Zmínila také podporu, kterou domácí zvířata poskytují obětem týrání, násilí, zanedbávání a sexuálního zneužívání v rodinách a jejich význam pro tyto oběti násilí.

Profesorka Jansen zmiňovala práci Bierneho z roku 2007 a také otevřela diskuzi o oběcně přijímaném pojetí tzv. dobrých a špatných zvířat, které je zakořeněno v naší společnosti. Toto pojetí umožňující beztrestné zabití zvířat potenciálně škodlivých nebo obtěžujících člověka (moucha, komár) může podporovat zárodky násilného myšlení. 

Dalším tématem k zamyšlení a diskuzi bylo také to, že se v pojetí prevence násilí na zvířatech více zaměřujeme na fyzické násilí a nejsme ve stejné míře schopni detekovat mentální zranění týraných zvířat.V této oblasti stále chybí potřebné kvalitní vědecké studie.

Třetí prezentací výše uvedeného webináře byl příspěvek Rianne Haaijima věnovaný organizaci MENDOO. Tato organizace byla založena v roce 2014 a zřizuje a zajišťuje provoz azylových domů pro oběti domácího násilí, kde mohou společně nalézt přechodné bezpečné útočiště týrané ženy s dětmi společně s jejich domácími zvířaty. Organizace zajišťuje také dočasnou pěstounskou péči o domácí zvířata, pokud není možné společné umístění zvířete a jeho majitele v azylovém domě (bezpečnost ostatních rezidentů, psychická pohoda zvířete, zdravotní problémy atd.).

Rianne Haaijima zmiňovala výsledky průzkumu mezi oběťmi domácího násilí v azylových domech v Nizozemí v roce 2012. Podle tohoto průzkumu:

• 33% dotazovaných uvedlo, že jejich bývalý partner hrozil, že ublíží jejich zvířecímu společníkovi

• 55% dotazovaných uvedlo, že jejich bývalý partner ublížil jejich zvířecímu společníkovi nebo ho zabil

• 11% dotazovaných uvedlo, že jejich bývalý partner používal zvířecího společníka jako zbraně

• 25% dotazovaných uvedlo, že první násilí, kterého se dopustil jejich bývalý partner bylo násilí vůči zvířeti

• 69% dotazovaných uvedlo, že první násilí, kterého se jejich bývalý partner dopustil směřovalo proti člověku (dotazované)

• 41% dotazovaných uvedlo, že odkládalo odchod do azylového domu s ohledem na zvířecího společníka

V roce 2016 byl v Amsterdamu otevřen první pet friendly azylový dům pro týrané ženy, v roce 2022 již bylo v Nizozemí 11 takových zařízení a v roce 2024 stoupl jejich počet na 13. 

V závěru prezentace zdůraznila Rianne Haaijima nutnost spolupráce zřizovatelů a zaměstnanců azylových domů s policií, sociálními pracovníky a odborníky na duševní zdraví, podporu systému pěstounské péče o zvířata z násilných domácností a důležitost šíření informací týkajících se role zvířat v domácím násilí.

Odkazy na relevantní studie a projekty:

• Blijf van mijn Dier: Projekt v Nizozemsku, který podporuje azylové domy v přijímání domácích zvířat obětí domácího násilí. Pokud to není možné, zajišťuje dočasnou pěstounskou péči pro zvířata. ​IFAW
   

• Awareness Can Change a Society: Studie z Nizozemska, která zkoumá povědomí o souvislosti mezi týráním zvířat a domácím násilím. ​
   

• Animal Abuse as an Indicator of Domestic Violence: Článek publikovaný v PubMed Central, který analyzuje týrání zvířat jako indikátor domácího násilí. ​PMC
   

• The Impact of Forced Separations Between Women and Their Pets: Studie publikovaná v PubMed Central, která se zabývá dopadem nuceného oddělení žen a jejich domácích zvířat při útěku před domácím násilím. ​PMC
   

Doporučená literatura:

1. BEIRNE, P.
From Animal Abuse to Interhuman Violence? A Critical Review of the Progression Thesis.
Society & Animals, 2004, 12(1), s. 39–65.
ISSN: 1063-1119.
DOI: 10.1163/156853004323029513​

Tento článek kriticky hodnotí tzv. progresivní tezi, která předpokládá přímý přechod od týrání zvířat k násilí na lidech. Beirne argumentuje, že důkazy podporující tuto tezi jsou často nesourodé a metodologicky nejednotné.​

2. BEIRNE, P.
Confronting Animal Abuse: Law, Criminology, and Human-Animal Relationships.
Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, 2009.
ISBN: 978-0-7425-4744-5.​

Kniha nabízí komplexní pohled na právní a kriminologické aspekty týrání zvířat a jeho souvislosti s lidským násilím.​

3. BEIRNE, P.; O'DONNELL, I.; JANSSEN, J.
Murdering Animals: Writings on Theriocide, Homicide and Nonspeciesist Criminology.
London: Palgrave Macmillan, 2018.
ISBN: 978-1-137-57467-1.
DOI: 10.1007/978-1-137-57468-8​PhilPapers

Publikace zkoumá rozdíly v postojích společnosti k zabíjení lidí a zvířat a vyzývá k přehodnocení těchto postojů z hlediska kriminologie.​

4. ENDERS-SLEGERS, M. J.; VERHEGGEN, T. D. V.; ESHUIS, J. H.
Awareness Can Change a Society: The Link Between Animal Abuse and Domestic Violence in the Netherlands.
In: PRĘGOWSKI, M. P. (ed.) Companion Animals in Everyday Life: Situating Human-Animal Engagement within Cultures.
London: Palgrave Macmillan, 2016, s. 251–267.
ISBN: 978-1-137-59571-3.
DOI: 10.1057/978-1-137-59572-0_16​research.ou.nl

Tato kapitola se zabývá rostoucím povědomím o vztahu mezi týráním zvířat a domácím násilím v Nizozemsku a zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce.​

5. JANSSEN, J.
On the Relationship between Animal Victimization and Stigmatization of Ethnic Groups: The Case of Ritual Slaughter, 2019
Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335686998​

Článek zkoumá souvislosti mezi oběťmi mezi zvířaty a stigmatizací etnických skupin, konkrétně v kontextu rituální porážky.​

RAINA, P., WALTNER-TOEWS, D., BONNETT, B., WOODWARD, C., ABERNATHY, T. Influence of companion animals on the physical and psychological health of older people: An analysis of a one-year longitudinal study. Journal of the American Geriatrics Society, 1999, 47(3), s. 323–329. ISSN 0002-8614.
  https://doi.org/10.1111/j.1532-5415.1999.tb02996.x

STANLEY, I. H., CONWELL, Y., BOWEN, C., VAN ORDEN, K. A. Pet ownership may attenuate loneliness among older adults who live alone. Aging & Mental Health, 2014, 18(3), s. 394–399. ISSN 1360-7863.
  https://doi.org/10.1080/13607863.2013.837147

Zanedbávání péče o zvířata a hromadění

ARLUKE, A., LOCKWOOD, R. Understanding cruelty to animals. Society & Animals, 1997, 5(3), s. 183–193. ISSN 1063-1119.
https://doi.org/10.1163/156853097X00135

DOZIER, A. M., LEE, J. S. Animal hoarding in older adults: The role of geriatric psychiatry. Frontiers in Veterinary Science, 2020, 7:526. ISSN 2297-1769.
https://doi.org/10.3389/fvets.2020.00526

PALOSKI, Luis Henrique, FERREIRA, Elisa Arrienti, COSTA, Dalton Breno, OLIVEIRA, Camila Rosa de. Cognitive performance of individuals with animal hoarding. Dementia & Neuropsychologia, 2020, 14(1), s. 28–33. ISSN 1980-5764.

https://doi.org/10.1590/1980-57642020dn14-010004

PATRONEK, G. J., LOAR, L., NATHANSON, J. N. Animal Hoarding: Structuring interdisciplinary responses to help people, animals and communities at risk. Boston: Hoarding of Animals Research Consortium (HARC), 2006.
https://animalstudiesrepository.org/animshel/1