Trénink na postroj
Pokud chceme s kočkou bezpečně chodit ven nebo se účastnit komunitních aktivit, je třeba přivyknout kočku na postroj a vodítko. Kočka se musí nejprve naučit, že postroj není hrozbou. Celý nácvik proto rozdělíme do malých kroků a postupujeme tempem, které kočka zvládne.
Začneme výběrem postroje. Z hlediska bezpečnosti jsou vhodnější postroje, které zakrývají větší část těla a ze kterých se kočka hůře vyvlékne. Žádný postroj ale není stoprocentně bezpečný. První tréninky probíhají doma, teprve pokud kočka zvládne oblečení postroje a chůzi na vodítku, můžeme dovednost generalizovat v bezpečném prostředí venku.
Pro celý nácvik budeme potřebovat opravdu hodnotné odměny. Ideální je použít pamlsky, které kočka dostává pouze při tréninku s postrojem. Díky tomu se postroj stává předzvěstí něčeho příjemného.
Nejdříve vytvoříme pozitivní asociaci. Položíme postroj na zem a teprve potom přidáme pamlsek. Je důležité dodržet pořadí. Nejprve se objeví postroj, potom následuje odměna. postroj v podstatě funguje jako klikr. Jen tak se kočka naučí, že postroj předpovídá něco příjemného. Pokud se postroje bojí, položíme pamlsky nejprve dál a vzdálenost postupně zmenšujeme. Opět platí, že je nutná trpělivost.
Dalším krokem je zvykání na doteky postroje na tělo kočky. Nejprve se dotýkáme rukou, potom rukou držící postroj a nakonec samotným postrojem. Stejným způsobem kočku seznámíme i se zvuky suchého zipu nebo přezek. Každý nový podnět okamžitě spojíme s odměnou.
Když je kočka uvolněná, položíme jí postroj na záda, odměníme a hned ho zase sundáme. Teprve později prodlužujeme dobu, po kterou postroj na těle zůstává. Pokud kočka změní postoj těla, přikrčí se nebo se začne plazit, postupujeme příliš rychle a vrátíme se o krok zpět.
Poté přichází samotné oblékání. Postroj zapneme, odměníme a po několika sekundách ho sundáme. Čas nošení prodlužujeme jen tehdy, když kočka zůstává uvolněná a bez problémů přijímá potravu.
Jakmile se kočka v postroji cítí dobře, motivujeme ji k pohybu. Můžeme vytvořit cestičku z pamlsků nebo využít targeting, který už známe z předchozích dílů. Cílem je, aby se kočka v postroji pohybovala stejně přirozeně jako bez něj.
Teprve potom připneme k postroji vodítko. Chůzi zkoušíme nejdříve doma. Až když ji kočka zvládá, začneme trénovat na bezpečném místě venku. Pokud i zde jde všechno dobře, plánujeme první vycházky v klidném prostředí co nejblíže domovu. Kočka by měla mít možnost kdykoliv se vrátit do svého bezpečného prostoru. Dlouhé vodítko jí umožní vytvořit si odstup od podnětů, které ji mohou znepokojit. Nepoužíváme flexi vodítko.
Při pobytu venku nespěcháme. Některým kočkám úplně stačí sedět na zahradě, pozorovat okolí nebo okusovat trávu. Jiné budou chtít objevovat nové prostředí. Tempo vždy určuje kočka. Pokud přestane přijímat odměny, je to známka, že je prostředí nebo situace příliš náročná a je potřeba udělat krok zpět.
Nácvik nošení postroje není o rychlosti. Je to postupné budování důvěry a pozitivních zkušeností. Pokud budeme postupovat po malých krocích a budeme respektovat tempo kočky, stane se postroj běžnou součástí jejího života a společné procházky budou bezpečné a příjemné pro obě strany.
