Shaping
Shaping je tréninková metoda, která využívá postupného posilování vybraných chování, kterými se krok za krokem blížíme požadovanému cíli. Někdo může namítat, že není úplně jasné, kdo koho trénuje. Kočičí zenoví mistři to potvrzují.
Jak tedy postupovat? Nejprve je třeba vytvořit plán tréninku a ujasnit si, co vlastně chceme kočku naučit. Připravíme si klikr a pamlsky. Pak kočku pozorujeme a využijeme přirozeného chování, které dělá. Jakmile se toto chování objeví, klikneme a odměníme. Necháme na kočce, aby nabízela chování, za které může a nemusí přijít odměna. Tím si kočka chování, které ji chceme naučit, lépe zapamatuje.
Vždy by se mělo jednat o přirozené chování, které prakticky využijeme ve hře s kočkou, tréninku a péči o ni.
Můžeme například po kočce chtít, aby se naučila sednout si na zadní nohy a podívat se na nás, navázat oční kontakt. Toto chování může později sloužit jako kočičí ANO, tedy souhlasné chování pro začátek tréninku nebo hry.
Vidíme-li tedy, že si kočka sedá na zadní nohy, klikneme a odměníme. Jakmile kočka sní pamlsek, odhodíme další stranou. Počkáme, až ho kočka sní a vrátí se k nám. I toto je souhlasné chování, protože když tato tréninková hra nebude pro kočku zajímavá, jednoduše nepřijde.
Počkáme, až si kočka začne sedat, klikneme a znovu odměníme. Tak budeme postupovat, dokud nám nedojdou pečlivě odpočítané pamlsky. Mělo by to být ideálně 10 - 20 maličkých pamlsků, které odečteme od krmné dávky.
V každé tréninkové sadě trénujeme pouze jedno chování, abychom kočku nezmátli.
I zde platí, že opakování je matka moudrosti. Pokud kočka opakovaně zvládne z pěti pokusů čtyři až pět chování správně, můžeme chování považovat za upevněné. Postupně pak přenášíme toto chování do jiných částí domu nebo bytu či například do zahrady či do parku. Tomu se říká generalizace.
Pokud však kočka nerozumí tomu, co po ní chceme, nebude náš trenérský um ještě patrně dostatečně vybroušený. Zastavíme se tedy, znovu vše promyslíme a začneme znovu. Ne nadarmo se tomu říká návrat do školky.
Při shapingu si s kočkou užijeme opravdu hodně zábavy. Můžeme ji učit, aby vlezla nebo skočila na povel do krabice, do kočárku, do přepravky, na škrabadlo. Můžeme ji učit dotýkat se pohárku, kostek, hraček. Kreativitě se meze nekladou.
Věřte, že s trochou trpělivosti nás dokážou naši kočičí zenoví mistři dobře vycvičit. Čtou totiž naši řeč těla podstatně lépe, než my jejich. Koneckonců měli na to milióny let evoluce.
