IFA

Pracovní výklad složek modelu SIBAM (Peter Levine, PhD) pro použití ve felinoterapii

S – Somatic (Tělesné prožitky)

• Vnitřní tělesné vjemy: napětí, tíha, chvění, teplo, tlak.
   

• Vegetativní reakce: změna dýchání, srdeční rytmus, trávení.
   

• Posturální reakce a svalový tonus.
   

• Kočka: tělesné napětí, držení ocasu, reakce na dotek, svalová reaktivita.
   

 Zaměřeno na to, jak tělo (člověka i kočky) reaguje – často nevědomě.

 I – Image (Vjemové obrazy / smyslové vnímání)

• Vjemy z pěti smyslů: zrak, sluch, čich, chuť, hmat.
   

• Vizuální vjemy i vnitřní obrazy (představy, flashbacky).
   

• Kočka: reakce na smyslové podněty – zvuky, pachy, doteky, světlo.
   

Vytváří smyslový otisk zážitku – co je vnímané, ne nutně vědomě zpracované.

B – Behavior (Chování)

• Vnější projevy: pohyb, gesta, mimika, hlas, postoj.
   

• Interakce s druhými (kočka ↔ člověk).
   

• Reakční vzorce: boj, útěk, ztuhnutí (fight/flight/freeze).
   

• Kočka: pozorovatelné chování – předení, ústup, hravost, podráždění, stereotypie.
   

Zachycuje to, co je viditelné navenek, a jak se prožitek těla a emocí překládá do činů.

A – Affect (Afekt / Emoce)

• Emoce a jejich tělesné projevy: strach, radost, zájem, napětí, dojetí.
   

• Synchronizace emocí s tělem – např. pláč, napětí, výbuchy emocí.
   

• Kočka: emoční stav podle výrazu, hlasu, tělesné řeči (např. odmítání kontaktu vs. hledání blízkosti).
   

Emoce jsou nositelem významu situace a zároveň zpětně ovlivňují tělesné i behaviorální projevy.

M – Meaning (Význam)

• Kognitivní zpracování zážitku: co pro mě situace znamená?
   

• Reflexe, vědomé porozumění, symbolický význam.
   

• Handler/terapeut: jak chápu vztah s kočkou? Co mi situace ukazuje? Jak ji interpretuji?
   

• Klient: jaký má pro mě význam přítomnost kočky? Cítím se bezpečně?
   

Jediná složka zapojující čelní laloky mozku – přichází až po prožitku. Umožňuje integraci zážitku do celistvosti.

Tento výklad budeme nadále používat jako základ při návrhu jednotlivých otázek pro hodnocení týmu.

Rozřazení konkrétních projevů do složek SIBAM

Barva obličeje (bledost, zarudnutí, popelavost)

• Primárně patří do S – Somatic, protože jde o autonomní tělesnou reakci (regulace prokrvení).
   

• Zároveň vizuálně vnímatelná – takže sekundárně také do I – Image, pokud se zaměřujeme na to, co vnímá druhý (např. kočka pozorující změnu barvy kůže člověka).
   

Rozhodující je, odkud na to nahlížíme: z vnitřku (vlastní prožitek) → S; zvenčí (pozorovatel) → I.

Pulzování krční tepny

• S – Somatic: tělesný projev aktivace nervové soustavy, může být nevědomě vnímaný i „zevnitř“ (např. jako tlak, tepání).
   

• I – Image, pokud je pozorováno zvenčí jako viditelný znak stresu (např. handler pozoruje u klienta nebo klient u kočky).
   

Teplota rukou

• S – Somatic, protože se týká vnitřního vnímání a autonomní regulace krevního toku.
   

• Souhlasím, že zde musíme zohlednit věk a zdravotní stav, protože v různých kontextech má stejný jev (např. chladné ruce) odlišný význam.
   

  • U dítěte to může značit úzkost.
     

  • U seniora to může být normální stav nebo signál selhávání termoregulace.
     

Záměr testu by měl obsahovat i „klinický filtr“ – co je signál a co je běžný stav daného klienta (či kočky).

Dilatace nebo zúžení zornic

• S – Somatic, protože jde o reflex řízený autonomní nervovou soustavou.
   

• Je to velmi jemný, ale silný ukazatel aktivace – např. stresu, zájmu, úleku.
   

• I – Image v případě, že je pozorováno jako součást vnějšího projevu (zornice kočky se rozšíří při hře nebo úleku).
   

Pro pozorovatele jsou zornice „obrazem“ vnitřního stavu – dualita S ↔ I.

Premotorický impulz (předchází pohybu, např. mikrosvalová aktivace)

• Jádro složky S – Somatic.
   

• Je to přesně ten tělesný projev, který ještě není pohybem, ale signalizuje vnitřní změnu (napětí, aktivaci, tendenci k akci).
   

• Pozorování premotorického impulzu u sebe i zvířete je podle Levina klíčem k regulaci a integraci prožitků – tj. umožňuje zvolit, zda vstoupíme do reakce, nebo ji usměrníme.
   

Shrnutí

Poznámka k testování:

• Tento přístup umožní vytvářet pozorovací škály pro jednotlivé složky (např. „viditelná změna barvy kůže“, „náhlé ztuhnutí těla“, „rozšíření zornic“).
   

• Handler/terapeut se tím učí vnímat velmi jemné tělesné signály u sebe i u kočky, což vede k hlubšímu porozumění neverbální komunikaci a neurovním interakcím.
   

1. Pozorovací položky pro jednotlivé složky SIBAM (krok za krokem pro začátečníky)

Např. forma pracovního listu nebo checklistu, kde si začátečník může všímat:

• co vidí (I – Image),
   

• co vnímá na sobě (S – Somatic),
   

• co pozoruje v chování zvířete/klienta (B – Behavior),
   

• co cítí (A – Affect),
   

• co si uvědomuje, jaký to má pro něj smysl (M – Meaning).
   

Příklad:

• „Pozoroval/a jsem, že klientovy ruce byly studené a mírně se chvěly.“
• „Kočka ztuhla v pozici těsně před skokem, oči rozšířené.“
• „Cítil/a jsem napětí v břiše, dech se mi zrychlil.“
• „Zvíře se ke mně přiblížilo a jemně se otřelo o mou nohu – cítil/a jsem klid a propojení.“
• „Uvědomil/a jsem si, že se bojím, že něco pokazím.“
•  

2. Seznam fyzických indikátorů aktivace a regulace

(člověk vs. kočka – zrcadlení a odlišnosti)

Zde můžeme rozdělit projevy podle toho, zda signalizují:

• aktivaci sympatiku (mobilizace, stres, úlek),
   

• aktivaci dorsální větve vagu (zmrznutí, stažení, shutdown),
   

• nebo aktivaci ventrální větve vagu (regulace, sociální kontakt, pohoda).