Stresový trojúhelník Dr. Šusty v praktické felinoterapii - D. Hypšová
Stresový trojúhelník v praktické felinoterapii
Ať již trénujeme komunikaci s naší kočkou pomocí pozitivního posilování, připravujeme hlavolamy pro kočky či používáme jinou metodu budování komunikace a vztahu, nadejde-li den vstupu do zařízení či do rodiny klienta, kde proběhne naše felinoterapeutické setkání, dojde zákonitě ke změně mnoha faktorů a spolu s tím i k nárůstu stresu. Abychom kočce pomohli vyrovnat se s novou situací, je třeba být připraveni.
V první řadě se musíme zamyslet nad smyslovým aparátem kočky a spektrem jejího vnímání.
V praxi probíhají první intervence felinoterapie postupným přivykáním kočky pod supervizí zkušeného handlera. To trvá půl roku. Pokud však není taková alternativa možná, je třeba, aby nově začínající handler svou kočku postupně učil a přivykal sám. Prošli si tím všichni, kdo prošlapávali felinoterapii cestu a i když dnes již máme mnohem větší možnosti sdílení informací a setkávání se, než v době vzniku felinoterapie, stále leží největší odpovědnost za přípravu kočky na praktickou felinoterapii na handlerovi samotném. I proto je testování formou videomonitoringu nejúčinnějším nástrojem, kterou v současné době máme k dispozici.
Předpokládejme, že již máme vtvořen dobře fungující vztah mezi kočkou a handlerem a kočka je přivyklá na cestování - v přepravním boxu, v kočárku - a je zvyklá na dopravní prostředek, který k přepravě do zařízení či rodiny klienta používáme. V současné době je z bezpečnostních důvodů patrně nejlepší variantou cestování osobním automobilem, protože tak snižujeme riziko nákazy v prostředcích hromadné dopravy.
Co tedy se tedy při příchodu kočky do zařízení či rodiny klienta odehrává z hlediska známých bodů start - proč- stop a bezpečné místo ?
Odjezd za klientem
Kočka je zvyklá na přepravní box (bezpečné místo) i cestování. Vzdálenost ke klientovi není příliš velká a kočka nestráví v přepravním boxu více jak hodinu. Je nasycená, ale od jídla již uběhla nějaká doba, kočka nemá žízeň, teplota je v příjemném rozmezí. Můžeme předpokládat, že úroveň stresu nebude příliš vysoká. Pokud kočka přesto signalizuje stop - například hlasitými projevy, snahou otevřít si přepravní box atd., je zřejmé, že nácvik cestování není upevněn a je nutné vrátit se zpět a rozfázovat jej do postupných kroků tak, aby kočka získala pocit kontroly nad situací . Pokud kočka nesignalizuje stop, můžeme předpokládat, že jí ani přepravní box ani cestování nečiní potíže. Úroveň stresu je nízká.
Pokud však máme kočku, která cestování nesnáší a je jí špatně - kočky mají velmi citlivý vestibulární aparát - je vhodné nalézt k docházení takové zařízení, kam není nutné cestovat dopravními prostředky. I když je dle porady s veterinářem možné použít veterinární léčiva, je zřejmé, že pro kočku by cestování představovalo neúnosnou zátěž.
FFF------------------------------------I----------------------------------------------
/ I
/ eustres I distres
/ I
(stop) / I
start/----------bezpečné místo I
Příjezd do zařízení
Při první návštěvě zařízení dojde k vzestupu míry stresu. Kočka se setká se zcela novými pachy, prostorovým uspořádáním, světelnými podmínkami, neznámými lidmi a zvuky.
„Pro svou schopnost vnímat nuance tónu daleko za hranicemi našeho sluchu, až do oblasti infrazvuku, reagují domácí kočky extrémně citlivě na sebemenší vibrace, například elektromagnetické vlny, mikrovlnné trouby a také na změny elektrostatických polí ve svém okolí. Proto jsou schopné předem cítit zemětřesení.
U divoce žijících velkých kočkovitých šelem jako lvi nebo gepardi bylo zjištěno, že při dorozumívání na velké vzdálenosti používají infrazvuk, jsou schopni ho vysílat i přijímat.“
A. Kurschusová, Má kočka mi rozumí, Euromedia Group, 2018, ISBN 978-80-7549-409-2
V tomto případě kočce až do příchodu do prostor určených k setkání raději ponecháme přepravní box zavřený, aby její bezpečné místo nebylo ničím narušeno. Je třeba domluvit s klíčovou osobou v zařízení možnost postupného přivykání, tedy ideálně na prvním setkání pouze na pár minut - případně i s kočkou v uzavřené přepravce či v přepravním vaku na klíně handlera a pouze pro jednoho klienta v malém uzavřeném prostoru - například na pokoji. Pro první návštěvu nejsou vhodné velké otevřené prostory - například chodby, vestibuly zařízení nebo zahrada. Je též vhodné domluvit návštěvu u klidného klienta, neboť může dojít k přenosu negativních emocí z klienta na – při první návštěvě- nepříliš jistou kočku.
Ve třetí lekci kurzu jsme se seznámili se zrcadlovými neurony a jejich úlohou v procesu učení, napodobování a dle některých vědců i empatie. Již víme, že sledováním pohybů a chování jiného jedince dochází k aktivaci zhruba 20 % neuronů v přední části mozku.
„V mozku existují určité oblasti nervových buněk nazývaných zrcadlové neurony, které při pasivním pozorování nějakého chování nebo činnosti vykazují stejné reakce, jaké by vznikly při aktivním používání této činnosti nebo jednání. To znamená, že pozorování jednání nebo činnosti podvědomě stimuluje v mozku pozorovatele stejný proces a dochází tak k zrcadlení. Tato vnitřní rezonance vzniká jako souzvuk, zcela automaticky a bez přemýšlení. Je vyvolaná paralelně pouze v důsledku sledování nějaké činnosti, nebo jiných, pro tuto činnost typických průvodních signálů, jako zvuky nebo pachy. Tím vzniká nejen zrcadlení a simultánní prožívání určitých pocitů, ale často také spontánní imitace pozorované činnosti….
…...Představte si mozek prostě jako rozsáhlou simulační a reflexní plochu, na které se zrcadlí svět, jiné živé bytosti, jejich i naše chování, reakce pocity. Tato schopnost napodobování (simulace) je u všech živých tvorů kvalitativně stejná. Jen kvantitativně je rozvinuta s různou intenzitou. Možnosti zrcadlení spočívají výhradně ve vyšší či nižší komplexnosti systému, pomocí něhož mezi sebou jedinci svého druhu rozsáhle a bezchybně komunikují...Zrcadlení v omezené podobě a redukované na podstatné (věci) funguje jako komunikační prostředek mezidruhově.
Řečové centrum člověka je přímo spojeno s jeho motorickým systémem a systémy zrcadlových neuronů. To samé platí pro zvířata a jejich zvukový a signální systém.
..Někteří autoři označují systém zrcadlových neuronů za univerzální předstupeň řeči. Předpokládá se, že zrcadlové neurony hrají také velkou roli v procesu učení, zejména sociálních dovedností.“
A. Kurschusová, Má kočka mi rozumí, Euromedia Group, 2018, ISBN 978-80-7549-409-2
O to důležitější se nám ve světle výše uvedených informací může zdát čas trávený s naší kočkou při tréninku pozitivního podmiňování, hře a společných chvílích. Z pohledu kočky návštěvy u klienta vlastně pouze rozšiřují společnou aktivitu s handlerem.
I proto je v zájmu všech zúčastněných, aby první návštěva u klienta proběhla v co možno nejpřátelštějším pozitivním duchu s odměnami pro kočku, aby došlo k vybudování asociací návštěvy s příjemnými zážitky.
Návštěva ve vymezeném prostoru
Není vhodné ponechat kočku v otevřené přepravce a dovolit klientovi nebo personálu, aby se jí dotýkali. Dojde tak k narušení bezpečného místa a u kočky vzniká pocit ohrožení. Jak již víme z předchozích lekcí, kontrola, tedy zajištění bezpečí, je nejdůležitějším primárním posilovačem chování.
Kočka potřebuje možnost volby vyjít ze svého bezpečného místa- čímž nám dává signál start. Každá kočka je osobnost - některá vyjde z přepravky a dovolí klientovi, aby ji pohladil, otře se mu o nohy, jiná potřebuje více času. Cesta k bezpečnému místu musí být vždy volná a kočce nesmí být bráněno v návratu do bezpečného místa. Pokud používáme klikr, můžeme stvrdit její start kliknutím a odměnit. Kočka však musí být na klikr zvyklá již z domácího tréninku. V opačném případě ji může zvuk klikru ještě více vyděsit. Totéž platí o používání targetu.
Při odměňování může jako bridge posloužit i slovní přemostění, například "skvělé" nebo "šikulka" atd. Odměňujeme hned, jakmile kočka chování provede. O tom, co je odměna, rozhoduje kočka sama - pro některou to může být pamlsek, pro jinou pohlazení. Pokud kočka potravu, kterou má jinak ráda, nepřijímá, je to pro handlera signálem, že je kočka rozrušená. Je třeba věnovat pozornost velikosti zornic. Pokud jsou zornice roztažené, signalizují nárůst stresu. Práce se zvládáním stresu je při felinoterapii stěžejní. Opět zde platí, že díky zrcadlovým neuronům přenáší stresovaná kočka svůj stres na klienta – taková návštěva je kontraproduktivní.
Pokud kočka vyjde ze svého bezpečného místa, je třeba umožnit jí, aby získala nad místem setkání kontrolu, tedy dovolit jí, aby si prostor prošla, očichala, případně se "naparfémovala" pachy daného místa. Kočka se většinou parfémuje proto, aby splynula s okolím. Samozřejmě by vždy měla být pod dozorem handlera.
Je třeba také věnovat pozornost tomu, že kočka potřebuje mít přehled o daném prostoru, tedy co největší šíři zorného pole, které jí umožňuje postavení očí. Uvádí se, že toto zorné pole je o něco menší, než u člověka. Zároveň kočka vyhledává takovou pozici, při níž má krytá záda – je tedy nutné přizpůsobit setkání tak, aby kočka viděla do prostoru, odkud se může blížit nebezpečí. Většinou tedy ne hlavou a očima ke klientovi, ale zády ke klientovi s hlavou do volného prostoru.
Kočka by měla sedět či ležet alespoň v takové výšce, kde sedí či leží klient. Pokud by byla níže, může se cítit ohrožena jakýmkoliv pohybem z výšky směrem k ní, protože tento pohyb představuje pohyb predátora lovícího kořist.
Je třeba vysvětlit klientovi, že by měl počkat, až mu handler dovolí se kočky dotýkat. Toho lze využít jako terapeutického či vzdělávacího prvku, zejména u dětí. Vysvětlením základů chování kočky se zároveň klient, například hyperaktivní dítě, učí z následků svého chování. Jedná se tedy též o využití pozitivního podmiňování. S tím souvisí i ukázka správného přistupování ke kočce, vysvětlení které dotyky jsou pro ni příjemné a které nikoliv.
V průběhu návštěvy dochází k neustálému zvyšování a snižování stresu. Základní stresový trojúhelník start - proč - stop a bezpečné místo se neustále pohybuje po úbočí eustresové strany Yerkes - Dodsonovy křivky nahoru a dolů. Handler by měl být vždy připraven na možnost náhlého zvýšení stresu, například při nečekaném zvuku o vysoké intenzitě, náhlém pohybu, příchodu neznámé osoby nebo důsledku jejího chování ( například prudké stažení žaluzie, předmět, který upadne a způsobí hluk, nečekaný pohyb). V předchozích lekcích již byla zmíněna potřeba střídání chování o nízké a vysoké energii, protože i ono může u kočky, která nemá problém se změnou prostředí či cizími lidmi a pachy, způsobit nárůst vzrušení a stresu až na hranici FFF. Jedná se zejména o hravé kočky, které rády loví třepetalku či jinou hračku. Zde musíme být velice obezřetní. Například laserové ukazovátko může být vzhledem k velkému nárůstu stresu a frustrace v necitlivých rukou velmi nebezpečnou hračkou.
„Na tomto místě bych vás chtěla varovat před laserovými ukazovátky, které někteří používají jako hračku pro kočky….Kočka se samozřejmě na malý červený bod okamžitě vrhne, vzbuzuje v ní divoké lovecké pudy. Míhající se bod ovšem nemůže nikdy chytit. To znamená, že u ní neustále narůstá napětí, které není možné vybít, a v důsledku toho může dojít až k poškození zdraví. Dokonce i normální kočka, uvyklá volnému lovu, se dá takovýmto nebezpečným nástrojem dovést ke kolapsu.“
A. Kurschusová, Má kočka mi rozumí, Euromedia Group, 2018, ISBN 978-80-7549-409-2
V případě, že návštěva probíhá bez známek stresu u kočky, můžeme začít budovat rituály návštěvní služby – tedy sled jednoduchých, na sebe navazujících činností, které budeme na následujících návštěvách dodržovat. I to pomáhá kočce k nalezení pocitu bezpečí – a handlerovi šetří čas, protože poté bude tyto činnosti provádět na každé návštěvě automaticky a nemusí nad nimi přemýšlet.
Když už kočka návštěvy u klienta dobře zvládá, často se stane, že v průběhu návštěvy při hlazení či lehkém spánku po boku klienta či na jeho klíně začne kočka příst.
„Kočičí předení je složeno z tónů, které jsme ještě schopni slyšet a dále z chvění v oblasti infrazvukového spektra které vnímáme jako vibrace. Kočce předení neslouží jen jako signál pro přátelské úmysly a uklidnění, má i fyziologický význam.
Rozsah kočičího předení leží v oblasti 27 – 44 Hz, tedy je srovnatelné s mozkovými vlnami Beta. Předení je pro kočku účinným nástrojem k hojení vlastních ran.
Nízké tóny a vibrace v těle a svalstvu pomáhají zvyšovat hustotu kostí a případné fraktury se tak lépe hojí. Kromě toho předení zvyšuje prokrvení svalů a průdušek. I v tomto případě existuje mezidruhová rezonance.
V současné době byla vyvinuta nízkofrekvenční biologická stimulační terapie, která vychází právě z předení a která se úspěšně využívá při osteoporóze, frakturách, artróze, onemocnění svalů a kloubů, astmatu a jiných plicních chorobách.“
A. Kurschusová, Má kočka mi rozumí, Euromedia Group, 2018, ISBN 978-80-7549-409-2
